Historie

Jméno obce Březovice je odvozeno od stromu Bříza, nebo jak je psáno - Byl to jistě březový porost, který dal vsi jméno.

Název znikl zpodstatňující příponou -ice z adj. březová, což byl název pro stráň, nebo porostlinu s břízami.
V našem případě přešlo i na ves, která v těchto místech vznikla.
Jako jméno vsi se časem přizpůsobilo k hojným jménům čeledním na -ice a - ovice.
Název tedy přešel do plurálu.

Obec je původu prastarého (1318 první zmínka o Březovicích) - svědčí o tom starobylé pohřebiště popelnicové ( u dráhy při cestě z Březovic k Třebnouševsi prozkoumané Pokorným). V těchto místech se nacházejí i kultůrní jámy neolitické.

Západně od vesnice jsou již nepatrné zbytky Buštěhradu, lidově zvané Pusťáky - zbytky tvrze zaniklé již v dávných dobách. Největší starobilostí v obci vynikal mlýn, původně panský, se znakem Hildebrandů a letopočtem 1710 (odkoupilo pražské muzeum) a Boží muka z 18. století.

Hlavním zdrojem obživy byla pole obilí, řepa a těžba pískovce. Podklad půdy tvoří mohutné vrstvy pískovce a proto je tu několik pískovcových lomů. Kámen se v minulosti hodil zejména k výrobě brusů - ve spojení s Ferdou Fikarem se staly populární (odběratel - státní železnice). Březovickým brusem si brousil kosu i Jan Cimbura, hrdina románů J.Š Baara.

S Březovicemi až do r. 1921 tvořila jednu politickou obec i Doubrava a Lhotka Svatogothardská.

V roce 1365 patřili Březovice pánům z Radíkovic. K Hořicím patří Březovice již od 15. století. Držitelé Březovic: Vratislav z Nitrovic, Václav z Nitrovic, Albrecht z Valdštejna, Hyldebrantů, rod z Gastheimu a knížata z Poaru. Obcí prochází komunikace na Hořice kolem mlýna Beránek, druhá do Hořic směr Chvalina.

Nachází se zde hojnost výborného pískovce, který se zde těžil hlavně pro výrobu brusů. Na brusy byly Březovice, přesněji řečeno Ferda Fikar "Ferda brusy Evropa" jak se v době vysoké konjunktury všeobecně tvrdilo nejznámější.

Jsou to prastaré lomy zelenavého glaukenitického pískovce prostoupené fukoidy, kterýžto sediment má právě tak výtečné brusné vlastnosti . Březovické brusy se používaly i k broušení žuly, syenitu a jiných tvrdých materiálů (na výstavě 1934 v Hořicích byl vystaven brus o průměru 232 cm). Z Březovic šly brusy do celého starého mocnářství, odběratelem byly i železnice, nožíři, skláři, pilníkáři, výrobci zemědělských strojů, doma i za hranicemi. Dnes tyto lomy jsou uzavřeny poněvadž brusné kotouče se vyrábějí z jiných a kvalitnějších materiálů.