Osadní výbor Březovice

Návrh Stezky Hořice - Březovice 

Zpracování: únor 2024

Za OV vypracoval Michal Andrle, Březovice 35, Hořice, 50801

ve spolupráci s Hankou Hnátkovou, Březovice 23, Hořice, 50801

Cílem stezky je bezpečné propojení města Hořice se Svatogothardskou Lhotkou a obcí Březovice.

Stezka by byla vhodná pro běžce, pěší, cyklisty, in-line bruslaře a určitě i pro rodiny s kočárky, či vozíčkáře např. v rámci rozšíření projektu Hořice – město bez bariér.

Pro cílovou skupinu má projekt jednoznačný přínos z pohledu zvýšení bezpečnosti, dostupnosti a atraktivity dané oblasti.

Začátek první trasy stezky by byl na Gothardě u památníku prvního československého ministra financí Dr. Aloise Rašína.

Cesta by nás dovedla pod starým hřbitovem, mezi stromovým a kolem malé kapličky s reliéfem Svaté rodiny (dílo hořického sochaře Josefa Rychtery z roku 1832) na rozcestí Rašínovy stezky u zahrádkářské a chatové kolonie.

Zde by mohla vzniknou spojka na novou stezku, která by spojila Hořice s Březovicemi a která byla v minulosti jediným spojením Březovic s Hořicemi tzv. „koňskou stezkou“.

Případné pokračování po Rašínově stezce by nás dovedlo na hlavní silnici mezi Hořicemi a Březovicemi, kde by byl začátek druhé trasy stezky (z druhé strany Gothardu), která by mohla být zároveň spojkou na Malátovu a Chlumíčkovu stezku, která vede po žluté turistické trase a je součástí naučného okruhu městem a dělí je cca 230mb.

Rašínova stezka, která byla vybudována roku 1934 byla pojmenována na počest prvního ministra financí Aloise Rašína, měří necelých 1,5km. Na zřízení této stezky spolupracoval okrašlovací spolek Hořice s místním odborem KČT a Masarykovou galerií plastik. 5.1. 2023 uběhlo právě 100 let od prvního a jediného úspěšného atentátu na představitele vlády, který byl spáchán právě na doktora Aloise Rašína. Stezka by si zasloužila nový zpevněný povrch - např. asfalt, který se osvědčil na Chlumíčkově stezce a zároveň při té příležitosti, by novou stezkou propojila zajímavá místa ve Lhotce a Březovicích.

Detail Rašínovy stezky cca 1,5 km

Detail nové stezky u spojky na Rašínově stezce cca 1,2km

Celková mapa stezky

Seznam pozemků od Rašínovy spojky, která je ve vlastnictví města Hořice k Svat. Lhotce

Parcelní číslo 324/4 (druh pozemku travní porost) ve vlastnictví Královéhradeckého kraje. 

Parcelní číslo 324/1 + 324/3 (druh pozemku travní porost + zahrada) ve vlastnictví Ivanky Vrabcové.

Parcelní číslo 324/5 (druh pozemku zahrada) ve vlastnictví Krpejšové Jiřiny. 

Parcelní číslo 324/9 (druh pozemku zahrada se zastavěnou plochou a nádvořím) ve vlastnictví Daniela Bukovského 1/2 a Kláry Tvrdé Mgr. 1/2.                                                                                       

Sousední parcely

Parcelní číslo 324/2 (zahrada) - ve vlastnictví  Harcuba Stanislav.  

Parcelní číslo 324/7 (zahrada) - ve vlastnictví  Prokop Jaroslav a Prokopová Šárka. 

Parcelní číslo 303/24 (orná půda) - ve vlastnictví Loskot František JUDr. CSc.  

Parcelní číslo 303/23 (orná půda) - ve vlastnictví  Němeček Radek Ing. Ph.D.  

Původní cesta vede na pozemku 416/2 (druh pozemku ostatní plocha) ve vlastnictví Radka Němečka Ing. Ph.D z Chvaliny. Dále by už stezka pokračovala směrem do Březovic po pozemku města Hořice 303/52

Parcelní číslo 290  (orná půda) - ve vlastnictví  Města Hořice. 

Parcelní číslo st.30 (druh pozemku zastavěná plocha a nádvořím) ve vlastnictví Pištěků.

Parcelní číslo st.29 (druh pozemku zastavěná plocha a nádvořím) ve vlastnictví Zdeňky Pištěkové.                  

         

Sousední parcely

Parcelní číslo 276 + 275 (zahrada) – ve vlastnictví  Pištěková Ivana 1/2, Pištěková Karolína 1/4, Váňová Kateřina 1/4. 

Parcelní číslo 266/1 + 266/2 + 262/2 (ovocný sad + zemědělský půdní fond) – ve vlastnictví  Paličková Zdeňka. 

Parcelní číslo 303/51 (orná půda) – ve vlastnictví  Dušan Vrabec 1/2, Tomáš Vrabec 1/2. 

Parcelní číslo 303/50 (orná půda) – ve vlastnictví Ivanka Vrabcová.

Pokračování cesty od Lhotky směrem na Březovice by vedlo po pozemku 549/4 + 549/2 + 549/1 (ostatní plocha, komunikace) - ve vlastnictví  Města Hořice.

Sousední parcely    

Parcelní číslo 588 (trvalý travní porost) - ve vlastnictví  Františka Králíčka Ing.

Parcelní číslo 127 (trvalý travní porost) - ve vlastnictví  Miroslava Hnátka.

Parcelní číslo 303/49 (orná půda) - ve vlastnictví  Miroslava Tolara DiS.

Parcelní číslo 466 (orná půda) - ve vlastnictví  Miroslava Tolara DiS.

Parcelní číslo 591 (orná půda) - ve vlastnictví  Jiřího Kováře.    

Parcelní číslo 303/44 (orná půda) - ve vlastnictví  CZ AGRO Servis a.s 3/8 + Petry Buderové MUDr.5/8

Parcelní číslo 590/14 (orná půda) - ve vlastnictví  Miroslava Tolara DiS.    

Zajímavosti kolem stezky

První zastávkou stezky by byla Svatogothardská Lhotka, kde se nachází další dílo již zmíněného hořického sochaře Josefa Rychtery z roku 1822.  Socha se nachází na malém návrší, které obklopují čtyři prastaré lípy a dvě lavičky, které vybízí k možnému odpočinku. Pod touto sochou se nachází pomník soustružníka Vojtěcha Jezbery z díla architekta Viléma Kvasničky a sochaře Josefa Bílka, který tomuto hrdinovy roku 1929 odhalili pomník nedaleko jeho rodného Beránkového mlýna, který se nachází ve Lhotce. Katastrálně patří ke vsi Doubrava a dříve bývala také nazývána Březovská Lhotka. Vznikla stejně jako sousední ves Březovice v podhradí středověkého hradu, pro který se vžil název Pustohrad nebo Buštěhrad. Asi nejslavnější osobností Lhotky je fotograf Jan Tomáš (1841–1912), který ve své době dokázal pozvednout českou fotografii na světovou úroveň a narodil se ve Lhotce na č.p 1. Barvitý obraz života oné doby a o životě Jana Tomáše vypráví životopisný román Stříbrné stíny z pera Tomášova prasynovce RNDr. Petra Rybáře.

Nová stezka by mohla zároveň místním pomoci k zpevněnému příjezdu k jejich obydlím, zahradám formou vyjímky vjezdu na stezku na dobu nezbytně nutnou formou bezpečnostní značky pro kolemjdoucí.

 

Stezka bude dále pokračovat do krásného prostředí v hlubokém údolí kolem řeky Bystřice, které se stalo významnou evropskou lokalitou s ev.č 5738 vzhledem  k výskytu Velevruba tupého. Na konci stezky se dostaneme na hlavní silnici, která propojuje město Hořice s Březovicemi kousek od úpravny vody, která slouží už od 60.let jako jeden ze dvou hlavních zdrojů pro výrobu pitné vody v rámci skupinového vodovodu a zásobení přilehlých obcích. 

Cestou na náves po 140 mb od konce stezky první odbočkou doprava zpestří kolemjdoucím nevšední procházka kolem stájí, kde jsou napříč rokem k vidění výběhy s koňmi a na sklonku jara dekoruje cestu alej kvetoucích sakur. Cesta kolem kruhové jízdárny nás dovede na konečnou zastávku této již zpevněné plochy na rybník "Pourák" a k řece Bystřici. Zpevněná aslaftová cesta je dlouhá cca 550mb a je ve vlastnictví města Hořice.

                    

Před lety na tuto cestu (na konci rybníku) navazovala další cesta, která propojovala Březovice s obcí Jeřice. Cesta propojovala Březovický rybník k rybníku (bývalé koupaliště) v obci Jeřice. Bohužel nálety a pole již neumožňují komfortní spojení s obcí a je k zamyšlení obce Jeřice jestli jí do budoucna neobnovit. Byla by to další příležitost jak tuto stezku napojit na další vesnici a prodloužit cestu o dalších cca 620mb. 

V minulosti byla i stezka, která spojovala občany Březovice s další obcí Třebnouševes. Vedla kolem vodárny a nyní je místo stezky zorané pole, ale původní vedení je stále v majetku města. 

Délka trasy byla cac 650mb a navazovala na 2km dlouhou zpevněnou trasu, která již vede do obce Třebnouševes.

Po 100mb od odbočky na stáje směrem na náves se nachází nově vybudované dětské hřiště, kde se nachází největší dětský Murál ART ve Východních Čechách , kde je o něm i zmínka na největším turistickém portálu www.kudyznudy.cz. Murál vznikl za podpory žáků Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v roce 2023 v rámci odborné výuky studentů předmětu navrhování oboru Užitá malba. 

Hřiště slouží jako relaxační a odpočinkové místo nejen pro místní. Nachází se zde i místní kuželna zvaná Honer, která prošla částečnou rekonstrukcí a slouží místním k pořádání osadních akcí, nebo zde probíhá Východočeská soutěž Královehradeckého kuželkářského svazu. U hřiště se nachází i zpevněná plocha pro venkovní dětské kuželky, místními nazvaný "Bojlink", kde se může hrát 365/24/7.

Obec Březovice je původu prastarého, kdy první zmínka je z roku 1318. Svědčí o tom starobylé pohřebiště popelnicové (u dráhy při cestě z Březovic k Třebnouševci). V těchto místech se nacházejí i kultůrní jámy neolitické. Jsou tu prastaré lomy zelenavého glakenitického pískovce prostoupené fukoidy. Významnými osobnostmi v obci Březovice, které tyto lomy využívali byli - Jan a Ferda Fikarovi, kteří se proslavili po celém světě výrobou "hořických brusů".  Na jednom z lomů se našli čelisti a zuby nosorožce a kel Mamuta, který je v depositáři Hořického muzea.

Na západ od návse kdysi stával hrad dnes nazývaný Buštěhrad, nebo Pustohrad z druhé poloviny 13. století. Terénní situace v nejbližším okolí hradu je silně poznamenána novověkou těžbou kamene, ale stále jsou k vidění zbytky obrysu hradu. Nedaleko od tohoto místa se nachází vlčí skála, kde bylo v roce 2020 osazeno nové jištění, které odpovídá doporučeným standardům ČHS.

Největší starobylostí v obci vynikal Janderův mlýn, původně panský, se znakem Hildebrandů a letopočtem 1710 (znak odkoupilo pražské muzeum), který se nacházel kousek od návse a Socha Krista v okovech z 18. století, která se nachází u křižovatky na Votuz a Jeřice.

Budoucím spojením zmíněných tras by mohla vzniknout krásná trasa, která by město Hořice spojila s obcí Březovice, Jeřice, Třebnouševes.

Použité zdroje:

www.mapy.cz, www.seznam.cz, www.google.cz, www.wikipedia.org, www.cuzk.cz

PhDr. Oldřiška Tomíčková, Městské muzeum Hořice