Bystřice je přírodní památka zahrnující říčku Bystřici v úseku středního toku o délce asi 25 kilometrů na území okresů Jičín a Hradec Králové mezi vesnicemi Březovice a Homyle. Bytřice v chráněném úseku protéká intenzivně zemědělsky využívanou a převážně odlesněnou krajinou. Vodní tok je obklopen charakteristickými břehovými porosty tvořenými převážně olší lepkavou a dalšími vlhkomilnými dřevinami.

Přírodní památka ev.č 5738 / katastrální území 614793

Hlavním předmětem ochrany je populace silně ohroženého velevruba tupého (Unio crassus) a jeho biotop, včetně ichtyofauny, na které je vázán rozmnožovací cyklus velevruba. Biotopem se rozumí koryto vodního toku a navazujících břehů po hranici přírodní památky.

Velevrub tupý je druh sladkovodního mlže. Má lasturu o délce 50-70 mm, výšce 30-40 mm. Tloušťka schránky činí 25-35 mm. Vyskytuje v potocích i velkých řekách. Obývá i málo úživné toky ve vyšších nadmořských výškách. Nejsilnější výskyt je udáván z nadmořských výšek 200-250 m n.m., silný pak v rozmezí 150-200 m n.m. a 250-300 m n. m. Je odděleného pohlaví a samice v létě vypouští do vody velké množství glochidií. Jejich hostiteli jsou perlín ostrobřichý, jelec tloušť, ježdík obecný, střevle potoční a vranka obecná. Velevrubi se dožívají obvykle 10 až 15 let, přičemž v méně úživných tocích mohou dosáhnout věku až kolem 50 let. Živí se filtrací planktonu z vody. Hlavními příčinami ohrožení druhu jsou znečištění toků (prokázáno u dusičnanů) společně s nevhodnými vodohospodářskými zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta a tím i negativní vliv nejen na mlže samotné, ale i na rybí hostitele glochidií. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. Negativně působí i přehrazení toků vodními stupni či jezy, které zamezují protiproudové migrace ryb.

V letech 2000 a 2003 byl na 3 ze 7 zkoumaných lokalit zjištěn recentní výskyt Beran (2004). To byl důvod pro zařazení části toku Bystřice mezi Boharyní a Březovicemi mezi evropsky významné lokality.

Analýza výskytu zástupců ichtyofauny a kruhoústých významných z hlediska ochrany přírody

Střevle potoční (Phoxinus phoxinus): byla nalezena v odlovech prováděných v roce 2015 a 2020 v úseku Březnice – Mokrovousy. V úseku Bystřice v Mokrovousech byl v roce 2015 potvrzen výskyt 3 jedinců, v Dohalicích v roce 2020 potvrzen pouze jeden jedinec. V horních úsecích byla populace vždy v desítkách jedinců, včetně různých velikostí. Především v profilu Březovice byl populace velmi vitální. Je to pravděpodobně dáno morfologií koryta Bystřice a absencí výskytu lososovitých druhů ryb, které jsou predátory střevlí.

Mník jednovousý (Lota lota): odloveny 2 exempláře v roce 2020 pod jezem u Březovic. V jiných úsecích neodloven, přestože byl pravidelně vysazován ČRS 2014-2017. 42

Mihule potoční (Lampetra planeri): výskyt nebyl potvrzen odlovy 2012, 2015, 2020, přestože v NDOP je uváděn L. Hanelem pro celou přírodní památku.

Invazivní druhy ryb: v průzkumech nalezeny dva druhy, konkrétně střevlička východní (2015) profil Březovice a karas stříbřitý (2020) pod Nechanicemi. Lze předpokládat, že výskyt uvedených druhů bude v rámci PP na více lokalitách z důvodu propojení náhonů napájejících vodní nádrže. Výskyt druhů hostících glochidie: pravděpodobným hlavním hostitelem glochidií velevruba tupého bude jelec tloušť, popřípadě střevle potoční. Výskyt obou druhů je dlouhodobě potvrzen v rámci celé PP, především jelce tlouště. Zastoupení všech věkových kategorií ukazuje na úspěšnou přirozenou reprodukci obou druhů

Vodní dílo Březovice

na Bystřici v ř. km 40,56 (dle TPE). Jez se nachází pod obcí Březovice. Účelem vodního díla je spádový a stabilizační stupeň říčního dna, chov ryb v jezové zdrži a napájení rybníčku a nádrže v Jeřicích. Stavidlový jez na Bystřici leží cca 400 m jižně od obce Březovice. Jez 35 hradí dvě stavidla šířky 2,17 m a výšky 1,0 m. Spodní stavba jezu je kryta betonovou deskou. Dno pod skluzem a svahy za betonovými zdmi jsou opevněny rovnaninou z lomového kamene. Za běžných průtokových situací jsou obě stavidlové tabule spuštěny na dosedací práh a přelivná hrana stavidel je v úrovni 280,90 m n.m., což je zároveň provozní hladina ve zdrži. Hlavní zásadou manipulací je udržet provozní hladinu na této úrovni s povoleným výkyvem tolerance + 30 cm. Pod vodním dílem musí být při realizaci odběru z jezové zdrže a rovněž při napouštění jezové zdrže zachován minimální průtok ve výši Q355, tj. 0,024 m3 .s-1 přizvednutím jednoho stavidla o 1 cm.

Jez Březovice na Bystřici v ř. km 41,45. Jedná se o pevný betonový jez, umístěný na horním konci přírodní památky nad obcí Březovice. Výška jezu je 2 m.

Rak říční

Rak říční - (Astacus astacus, také Astacus fluviatilis, Potamobius astacus) je sladkovodní korýš z řádu desetinožců, jeden ze dvou původních druhů raků v Česku. Dorůstá délky až 25 cm.

Žije v tekoucí vodě, je velmi citlivý na její znečištění a je proto bioindikátorem čistoty vodních toků. Dožívá se 15 až 20 let.